Recenzí Základní a mateřská škola Mořina. (Mateřská Škola) v Kladno (Středočeský).
Základní a mateřská škola Mořina
Mořina 179, 267 17 Mořina, Česko
Popis
Informace o obchodě Základní a mateřská škola Mořina, Mateřská škola v Kladno (Středočeský)
Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.
Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!
Mapa
Recenze Základní a mateřská škola Mořina
R. V.
Mateřskou školu a základní školu na Mořině mám velmi rád a vážím si toho, že v obci Mořina je. V některých obcích se nepodařilo toto zařízení udržet v chodu. Na Mořině však ano.
Obě moje děti prošli školkou i školou a moc si toho vážím, že to bylo doma a nemuselo se nikam dojíždět.
Škola na Mořině je stará přes 100 let.
V. P.
Základní škola pro 100 žáků s družinou a jídelnou má budovu na východním konci obce Mořina za kostelem sv. Stanislava. Jde o klasickou vesnickou malotřídní školu, vedle budovy je i sportovní hřiště. Školu navštěvují i děti z přilehlých obcí Mořinka, Kozolupy, Trněný Újezd, Hlásná Třebáň a Bubovice.
The primary school for 100 pupils with a day care and dining room is located at the eastern end of the village of Mořina behind the church of St. Stanislav. It is a classical village school with small classes and a sports ground next to the building. The school is also attended by children from the neighbouring villages of Mořinka, Kozolupy, Trněný Újezd, Hlásná Třebáň and Bubovice.
L. K.
Mořina
Mořina je obec v okrese Beroun, asi 11 km východně od Berouna. Podle Wikipedie zde žije asi 838 obyvatel. Známá je především podle lomu, kterému se říká Velká Amerika.
První zmínka o obci se nachází v historických pramenech v roce 1338, kdy si Štěpán z Tetína se svolením krále Jana Lucemburského směnil statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Dále tento dvorec se čtyřmi lány polností vlastnil král Karel IV., který jej pronajímal na doživotí svým oblíbeným výtvarným umělcům: roku 1360 to byl malíř Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a roku 1367 mistr Theodorik. Za krále Václava IV. pronájmy pokračovaly. Farní kostel sv. Stanislava se připomíná od poloviny 14. století.
Původně gotický kostel uváděn v r. 1353 jako farní. Barokně přestavěn byl v 18. století a upraven na počátku 20. století.
Zajímavostí je, že na kříži věže kostela je dodnes Rakousko-Uherská orlice.
Dále je zde synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.
Za prohlídku stojí také dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova. Na márnici se nachází latinsko-hebrejská pamětní deska. Částečně byla opravena hřbitovní zeď a márnice. Hřbitov je dobře přístupný, vedlejší cestou od návsi od kostela asi jeden kilometr.
V.
A. Z.