Recenzí Klášterní kaple svatého Martina. (Kostel) v Praha (Praha).
Klášterní kaple svatého Martina
Karlovarská 49/2, 163 00 Praha 17-Řepy, Česko
Popis
Informace o obchodě Klášterní kaple svatého Martina, Kostel v Praha (Praha)
Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.
Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!
Mapa
Recenze Klášterní kaple svatého Martina
V. P.
Nedokončený projekt kláštera, ze kterého se dochoval jen objekt pozdější Velké hospody, byl původně stavěn na počest vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře. Základní kámen byl položen v dubnu 1628, tedy za třicetileté války. V roce 1631 však byla výstavba zastavena. Jednak chyběly zdroje vody, navíc tudy často táhla vojska a Prahu obsadila saská armáda. Servité se přemístil do nového kláštera při kostele sv. Michala na Starém Městě a bělohorský pozemek prodali. Objekt dlouho chátral, až jej koupil hrabě Martinic, který tu vybudoval v letech 1673-89 špitál a chudobinec. V té době vzniká i zdejší kaple svatého Martina s průčelím z roku 1719, jež sloužila i jako filiální kostel. Roku 1787 byla uzavřena Josefem II. Zrušenou kapli s pozemkem koupila v roce 1862 známá kořenářka Alžběta Křečková, nechala ji upravit na byty a tomuto účelu slouží dodnes. Jen vnější podoba stavby připomíná původní účel. Vzhledem k výhodné poloze byl rozestavěný konvent upraven na zájezdní hostinec doložený již roku 1689. Ten byl v provozu až do nedávné doby.
The unfinished monastery project, from which only the later Great Pub was preserved, was originally built in honor of the victory of the imperial army in the Battle of White Mountain. The foundation stone was laid in April 1628, during the Thirty Years' War. However, in 1631 the construction was stopped. On the one hand, lack of water resources, moreover, the troops were often dragging through this places and Prague was occupied by the Saxon army. Servites moved to the new monastery at the Church of St. Michael in the Old Town and the White Mountain estates were sold. The building deteriorated for a long time until it was bought by Count Martinic, who built a hospital and a poorhouse there in 1673-89. At that time, the local chapel of St. Martin was built, which also served as a branch church. In 1787 it was closed by Joseph II. The ruined chapel with surrounding land was bought in 1862 by the well-known spice-maker Alžběta Křečková. Only the external appearance of the building resembles the original purpose. Due to its convenient location, the convent under construction was modified into a coaching inn, documented as early as 1689. It was in operation until recently.
D. J.
Tato bývalá kaple má bohatou a dramatickou historii. Po položení základního kamene roku 1628 postupovala stavba klášterního kostela velmi zvolna, především kvůli umístění na hlavní linii, kterou ku Praze přicházela útočící vojska: roku 1632 Albrecht z Valdštejna, roku 1634 Švédové v čele s generálem Bannerem, roku 1639 vojsko generála Gallase a v roce 1648 se přímo na Bílé Hoře utábořili Švédové před dobytím Prahy.
V roce 1673 se unavení servité vzdali naděje na dokončení stavby. Se svolením císaře Leopolda I. prodali celé staveniště nedokončeného kláštera Maxmiliánovi hraběti z Martinic, ten se však soustředil především na dostavění vedlejšího objektu a jeho přeměnu na špitál. Základy klášterního kostela nakonec koupil roku 1697 Karel Jáchym hrabě Breda, majitel panství tachlovického. Zpoloviny postavenou kostelní loď uzavřel na východní straně výraznou štítovou fasádou, která nese letopočet dokončení stavby 1719. Vzniklý objekt byl pak vysvěcen jako kaple sv. Martina. Bohužel již v roce 1741 byla kaple zpustošena vojsky bavorsko-francouzkými, pak opravena a znovu vysvěcena, a potom znovu v roce 1757 obsazena vojskem Fridricha Pruského a znovu opravována. Služba církevním účelům skončila v roce 1785 v důsledku vydání patentů císaře Josefa II. Tachlovická větev rodu Bredů pak chátrající kapli prodala roku 1862 zámožné měšťanské rodině Křečkových, kteří dostavěním vnitřních prostor přeměnili objekt na obytný dům.