Recenzí Bazilika svaté Markéty Antiochijské. (Kostel) v Praha (Praha).

Bazilika svaté Markéty Antiochijské

22 Recenze

10 Komentáře

Kostel

Katolický kostel

Markétská 1/28, 169 00 Praha 6, Česko

Zobrazit všechny komentáře

Popis Mapa Recenze Kontakt Fotky

Popis

Informace o obchodě Bazilika svaté Markéty Antiochijské, Kostel v Praha (Praha)

Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.

Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!

Mapa

Recenze Bazilika svaté Markéty Antiochijské

Pokud se nacházíte v okolí této stavby, doporučuji navštívit. Vnitřní prostory jsou docela velké a krásné na to jak se z venku bazilika jeví.

M. Z. Z. (.

Nejstarší mužský klášter v ČR má něco pro muže opravdu přitahujícího, je tu často vidět více mužů než žen, během všedních dnů samozřejmě, Benediktýni, co se o něj starají a spravují jej jsou stále mužský mnišským řádem. Bazilika svaté Markéty Antiochijské. Nad západním vstupem do kostela si můžeme všimnout kamenného znaku břevnovského kláštera, s nímž se také mnohokrát setkáváme v interiéru baziliky. Jeho základem jsou dva symboly: hrubě otesaný kus dřeva (břevno) a pětilistá růže. Jedno z vysvětlení říká, že zdejší klášter vznikl při vesnici „z břeven sroubené“ (je to ale jen jedno z možných vysvětlení onoho břevna), k růži se pak obyčejně uvádí, že byla symbolem rodu Slavníkovců, tedy rodu, z nějž vzešel hlavní zakladatel kláštera, biskup svatý Vojtěch. Nad převážně používaným jižním vstupem je umístěna deska upomínající na dokončení hrubé stavby kostela r. 1715. A pak se nám již otevře pohled na interiér baziliky v plném rozsahu. Jsme-li vnímaví, jistě nás zaujme nejen velikost, barokní krása či zdobnost, ale i určitá svěžest, lehkost a rozpohybovanost této Dientzenhoferovské stavby. Ano, i to je jeden z rozměrů tohoto místa. Především je tento kostel domem Božím, místem, kde se jak mniši, tak zdejší farníci každý den shromažďují, aby se společně modlili, naslouchali Božímu Slovu a slavili eucharistii; místem, kam jsme všichni zváni, abychom načerpali sílu. A je dobře, že toto je opravdové místo, kde se toto dones daří udržovat. V pravdě posvátné.

M. K.

Momentálně bohužel dočasně zavřeno, ale i pohled přes dveře stál zato.

J. Š.

Příjemné místo k zastavení, odpočinku i rozjímání. Také příjemné posezení u výborného vlastniho piva a také něco k snědku.

I. B.

Krásný chrám a pěkná liturgie, otec opat mívá hezké kázání.

M. V.

Barokni kostel a hlavní chrám Břevnovského kláštera

V. S.

Nádherné duchovní místo!

V. P.

The new Baroque monastery church was built on the foundations of a Romanesque basilica, completed before 1045 and at the end of the 11th century. Gothic reconstruction and expansion took place in the middle of the 13th and at the turn of the 13th and 14th centuries. The High Baroque building was erected (in the same period as the buildings of the new convent and prelature) in the years 1708–1715. The author of the reconstruction was the architect Kryštof Dientzenhofer, the interior and decoration of the church was designed by his son Kilián Ignác Dientzenhofer. On the side altars there are six paintings by Petr Brandl, or a fresco by Jan Jakub Stevens. On the choir there is a valuable baroque organ with figural wood carvings of playing angels from 1724. Under the choir of the church, the crypt of a Romanesque basilica from the middle of the 11th century was discovered. On the south wall of the church there is a Gothic tombstone of the Blessed Šumava hermit Vintíř, who died in 1045 and was worshiped as the patron saint of the Czech and Bavarian Benedictines. Novostavba barokního klášterního kostela vznikala na základech románské baziliky, dokončené před rokem 1045 a v závěru 11. století. Gotická přestavba a rozšíření proběhlo v polovině 13. a na přelomu 13. a 14. století. Vrcholně barokní stavba vznikla (ve stejném odobě jako budovy nového konventu a prelatury) v letech 1708–1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou umístěny cenné barokní varhany s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Pod chórem kostela byla objevena krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela se nachází gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů. (Přeloženo) Nový barokní klášterní kostel byl postaven na základech románské baziliky, dokončené před rokem 1045 a koncem 11. století. Gotická přestavba a rozšíření proběhla v polovině 13. a na přelomu 13. a 14. století. Vrcholně barokní budova vznikla (ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury) v letech 1708–1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, interiér a výzdobu kostela navrhl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na bočních oltářích je šest obrazů od Petra Brandla nebo freska od Jana Jakuba Stevense. Na chóru jsou cenné barokní varhany s figurálními dřevořezbami hrajících andělů z roku 1724. Pod chórem kostela byla objevena krypta románské baziliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela je gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů. Novostavba barokního klášterního kostela vznikla na základě románské baziliky, dokončené před rokem 1045 a v závěru 11. století. Gotická přestavba a rozšíření proběhlo v polovině 13. a na přelomu 13. a 14. století. Vrcholně barokní stavba vznikla (ve stejné odebě jako budovy nového konventu a prelatury) v letech 1708–1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, vnitřní zařízení a výzdoba kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné poloviny barokní varhany s figurálními dřevořezbami hrajícími andílků z roku 1724. chrámem kostela byla objevena krypta románské baziliky z 11. století. Na jižní stěně kostela se nachází gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.