Recenzí Elektro Volf. (Prodejna) v Praha (Praha).

Elektro Volf

11 Recenze

9 Komentáře

Prodejna

Prodejna elektrotechnického vybavení

Soukenická 14, 110 00 Petrská čtvrť, Česko

Zobrazit všechny komentáře

Popis Mapa Otevírací doba Recenze Kontakt Fotky

Popis

Informace o obchodě Elektro Volf, Prodejna v Praha (Praha)

Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.

Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!

Mapa

Otevírací doba Elektro Volf

Pondělí

9–17

Úterý

9–17

Středa

9–17

Čtvrtek

9–17

Pátek

9–17

Sobota

Zavřeno

Recenze Elektro Volf

M. M. C.

Do elektra vešel proplešatělý pán v teplákové soupravě a s narvanou, obrovskou taškou zamířil k pokladně, u které zrovna nikdo nebyl. Tam tašku otevřel a začal z ní vyndavat věci: budík, hodinky, barometr, nějaké kuličky, digitální teploměr, rádio... "Proboha, co to je?" zašeptala jedna z obsluhy ke kolegyni, co stály opodál. "Snad to nechce všechno reklamovat." "Blázníš? Ten budík je pěkně starý, ten jsme určitě nikdy neprodávali. Možná to chce opravit." "Ale my nejsme opravna." "No tak to mu budeš muset vysvětlit." "Já? Proč já? Co když to chce prodat? Ty jsi tu přes nákupy." "Copak jsme bazar? Ne, ne, jdi tam ty, určitě ho okouzlíš." "Já si myslím, že to chce určitě prodat, jdi tam ty, třeba to někde ukrad." Kolegyně znatelně pobledla. "A co když chce poradit? Třeba přinesl věci, co neví jak fungují, možná má nějakou demenci, ty jsi tu přes komunikaci se zákazníky, tak běž..." I druhá prodavačka zpopelavěla. "Ne, ne, ne, určitě mu umřela maminka nebo někdo a on chce prodat pozůstalost, jen tam běž ty." Mužík zafuněl, přešlápl a pátravě se rozhlédl. "Ne, já myslím, že chce nové věci místo těch starých krámů a ty umíš lépe komunikovat..." "Kdepak, on určitě bude ten chlápek, co skupuje na blešákách a od lidí věci a pak je zkouší prodat, to je určitě pro tebe." Další zafunění od prázdné pokladny, pán si začal prohlížet hodinky, které přinesl. "Nebo ho pustili z léčebny, on nebral léky, pak sbalil všechno doma a teď to bude po nás házet, protože z těch věcí slyší hlasy." "Víš..." řekla první prodavačka pochybovačně "Já z rádia taky občas slyším hlasy a nikdy mne nenapadlo se s tím léčit." Druhá do ní strčila. "Dobře, dobře, tak já tam půjdu. Ale pojď se mnou!" Obě se začaly pomalu a velkým okruhem přibližovat k pokladně. Jedna z prodavaček, dva metry od pokladny se zářivě usmála a velmi opatrně se zeptala: "Dobrý den, račte si přát?" Chlapík, zdvihl hlavu od hodinek, zhluboka se nadechl a zvolal: "Tady do toho všeho potřebuju baterie a já nikdy nevim který do čeho. Tak jsem to všechno přines." Někdy bývá strach z nebezpečí větší, než nebezpečí samo.