Recenzí Mlýnská brána. (Muzeum) v Kroměříž (Zlínský).

Mlýnská brána

24 Recenze

10 Komentáře

Muzeum

Turistická atrakce

Pilařova, 767 01 Kroměříž, Česko

Zobrazit všechny komentáře

Popis Mapa Otevírací doba Recenze Kontakt Fotky

Popis

Informace o obchodě Mlýnská brána, Muzeum v Kroměříž (Zlínský)

Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.

Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!

Mapa

Otevírací doba Mlýnská brána

Pondělí

Otevřeno 24 hodin

Úterý

Otevřeno 24 hodin

Středa

Otevřeno 24 hodin

Čtvrtek

Otevřeno 24 hodin

Pátek

Otevřeno 24 hodin

Sobota

Otevřeno 24 hodin

Recenze Mlýnská brána

H. p.

Parádní brána sice na ní není žádný mlýn ale tak co by jste chtěly od staré brány která byla dřívějším okrajem kroměříže Mlýnská brána (Mühltor), stavebně navazující na budovu arcibiskupského zámku, proto někdy zvaná Zámecká brána (Schlosstor) nebo Rezidenční brána (Rezidenztor) bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nápis CAROLVS VRBEM REPARARE STVDET (město Karlem pečlivě opraveno) má v chronogramuletopočet 1665. Nynější podobu získala brána v druhé polovině 19. století, částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho (1793-1851).[2] Jde o poslední dochovanou městskou bránu v Kroměříži, další dvě, Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855 až 1857. Mimo tyto tři brány ještě existovala Židovská brána (Judentor) neboli Hřebová branka či fortna ke sv. Trojici, která vedla od "židovské čtvrti do Oskole k františkánům", ale byla „pouze pro pěší, nanejvýš pro trakař“. Samotná židovská čtvrť byla od křesťanské části města uvnitř hradeb ještě oddělena separační zdí. Mlýnskou branou vedla cesta na sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbám, především k biskupské mincovně, panskému mlýnu a biskupskému pivovaru. Brána přiléhala k hradnímu příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Za arcibiskupa Chotka po roce 1832 došlo k vyrovnání valu a zahrnutí příkopu mezi zámkem a městem s odkopáním silné vrstvy násypu (viz boční terasa Hejtmanského domu), vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku přes Mlýnskou bránu a Arcibiskupské gymnáziumaž do kostela sv. Mořice. Když bylo za arcibiskupa Františka BaueraArcibiskupské gymnázium na počátku 20. století rozšiřováno, byl vedle vlastní úzké brány prolomen průchod pro chodce