Recenzí Památník obětem nacismu - porodní KZ Dětřichov u Moravské Třebové. (Další) v Pardubice (Pardubický).
Památník obětem nacismu - porodní KZ Dětřichov u Moravské Třebové
571 01 Dětřichov u Moravské Třebové, Česko
Popis
Informace o obchodě Památník obětem nacismu - porodní KZ Dětřichov u Moravské Třebové, Další v Pardubice (Pardubický)
Zde můžete vidět umístění, otevírací dobu, oblíbené časy, kontakt, fotografie a skutečné recenze uživatelů.
Toto místo má dobré recenze, to znamená, že se ke svým zákazníkům chovají dobře a vy se s jejich službami budete cítit skvěle, doporučujeme 100%!
Mapa
Recenze Památník obětem nacismu - porodní KZ Dětřichov u Moravské Třebové
H. S.Navštěvuji pravidelně...
Z.Krajina je tu hezká, ale vzpomínky už nic moc.
M. S.Smutné, ale krásně udržované pietní místo, trochu zapomenuté a mimo hlavní trasy.
Z. K.Každý by mel navstivit toto místo aby si uvedomil co za zvěrstva páchali němci za války ženám a dětem a kdo osvobodil tuto republiku
L. G.(prevzato a zkraceno od Josef Bohatec)
Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové
Historie tohoto místa se začala psát po záboru pohraničí a jeho připojení k nacistické Říši. Celé zabrané pohraničí bylo rozděleno na tři vládní obvody. Tato, tedy východní část se stala vládním obvodem Opava, kde bylo i sídlo vládního prezidenta. Území bylo většinově obýváno občany německé národnosti. Přes toto území byla trasována ona známá Hitlerova dálnice Vídeň – Vratislav. Proto zde byl vybudován areál, který měl sloužit pro ubytování dělníků pracujících na stavbě dálnice. Jelikož se však válečné události po roce 1942 nevyvíjely pro Německo dobře, ke stavbě tohoto úseku nikdy nedošlo a stavba byla zastavena u Městečka Trnávky.
V důsledku vypuknutí války, kdy se většina mužského obyvatelstva z venkovského okresu (landrátu) Moravská Třebová stala příslušníky německé armády, panoval nedostatek pracovní síly na statcích a v továrnách. Německý systém tento nedostatek pracovní síly řešil tak, že nuceně přesídloval statisíce zejména mladých lidí z okupovaných zemí na práci do Říše. Do východní části Sudet tak byly na práci nasazeny dělnice z Východní Evropy (Polska, Ukrajiny). I když bylo vydáno gestapem nařízení, které zakazovalo intimní styk mezi místními muži a východními dělnicemi, stejně docházelo k mnoha případům otěhotnění těchto žen. Proto byl v roce 1943 původní dělnický tábor přeměněn na Porodní tábor pro východní dělnice, který byl jediným táborem tohoto druhu ve vládním obvodu Opava.
Tábor byl obehnán pouze tyčkovým plotem, bez ostnatých drátů a strážních věží. Byly zde dva, původně dělnické dřevěné baráky, ve třetím byla kotelna, kuchyň, porodní a poporodní místnost, umývárna a pracovna velitele tábora. U vstupu do tábora pak byl menší dřevěný domek, který sloužil dozorcům a bylo v něm umístěno i skladiště. Byť se jednalo o tábor porodní, plně zapadal do systému ostatních nacistických táborů, měl totiž za cíl likvidaci novorozenců. Zločinné, velmi bolestivé pokusy na ženách a dětech prováděl šéflékař Wilhelm Schmidt, jemuž se přezdívalo nacistický Herodes. Oběti těchto pokusů a gynekologické péče byly zpočátku pohřbívány na hřbitově v nedalekém Starém Městě. Později, po ostrých protestech místních obyvatel, zděšených množstvím mrtvých, byli zemřelí ukládáni do otevřeného pohřebiště v místním lesíku u tábora. Za dobu existence tábora se oficiálně uvádí úmrtí 206 dětí z 636 narozených a také úmrtí 14 žen. Nejčastější příčinou úmrtí byly střevní katar, životní slabost, zápal plic a průjem. Podle vzpomínek původních obyvatel by však počet dětských obětí mohl být násobně větší (jeden pamětník mi kdysi udal číslo okolo 1000), tento zdroj však není zatím ověřen. Neurvale se k ženám choval i táborový vedoucí Franz Steiner, za jehož působení panoval v táboře krutý hlad. Po jeho odvolání, došlo nástupem Oskara Frenzela ke zlepšení poměrů, což dokládají svými výpověďmi táboroví dozorci a topiči Jan Klement, Karel Baar a kuchař Ferdinand Veigel. Posledně dva jmenovaní ženám v táboře dokonce pomáhali, jak dokládají vzpomínky umístěných žen. Po odchodu šéflékaře Schmidta, se o rodičky a děti v téměř primitivních podmínkách staral Němci zajatý zdravotník Rudé armádyAlexander Nikitič Brjancev společně s mladou Ukrajinkou Naděždou Michajlovnou Trofimenkovou. S pomocí vedoucího tábora Oskara Frenzela se snažili přesvědčit německý personál lékárny Adler v Moravské Třebové a zajistit tak alespoň nějaký přísun léčiv a zdravotnického materiálu do tábora. Na jaře 1945 se Frenzel snažil odeslat většinu dětí k jejich matkám a v dubnu 1945 se přísun nových žen do tábora zastavil. Těsně před příchodem Rudé armády odešel z tábora i Frenzel, který Brjancevovi předal klíče od tábora. Poslední zde narozené dítě byl zdravý chlapeček, narozený 8. května 1945. Následujícího dne, 9. května z rána do těchto míst dorazila Rudá armáda.
Každoročně se zde 7. května konají vzpomínky konce války, spojené s obecním setkáním občanů. O den později je pak ze silnice nad táborem odstartován tradiční běh Dětřichovský memoriál (8.1km beh do Moravske Trebove).
H. M.Důstojná památka na činy z naší minulosti
T. K.Každý rok pietní akce
S. J.Vzpomínka na Němce.
R. H.Silné místo.
M. F.Kontakt
Fotky
